O víně nevinně

„KDYBY“ VE VÍNĚ Ochutnávka z Jižní Rhony -- Domaine Réméjeanne a Arnesque -- ze dne 8.5.2017 Co kdyby… S touhle otázkou se setkal každý z nás. V určité chvíli jsme přesvědčeni, že se všechno mohlo odehrát jinak, kdyby… A přitom to vlastně postrádá logiku i smysl. I když někteří historici či novináři na tom mají postavenou živnost. Řeší něco, co se s jistých důvodů nestalo, ale mohlo se stát, kdyby… Co kdybychom žili jen s otázkou: „Co kdyby?“ Nežili bychom. Tohle podvědomě vědí buddhisté nebo chudí afričtí domorodci – užívají si přítomného okamžiku, protože právě v něm pulsuje opravdový život. Ne v minulosti, ne v budoucnosti, ne v kdyby… Je to jako chytat ryby. Kdybych je chytal včera nebo zítra, neznám výsledek, když je budu chytat teď, mám naději, že mi zaberou a můj osud se naplní. Zachoval jsem se jako neandrtálec. Při krásné procházce v parku Břevnovského kláštera jsem si nevšímal, jak se daří zdejším vinicím, ale zašel jsem do klášterního šenku a ochutnal benediktinskou

      Víno vstřícné k věčnosti Ochutnávka skvostných Bordeaux ze dne 21.9.2017 Bordeaux… Dnes zemřela jedna mně zvlášť blízká bytost – éterická herečka Květa Fialová. Paní Květa byla vskutku zářným příkladem ženy, která zrála jako víno, troufám si říct jako stovkami let prověřené Bordeuax. Nejslavnější vinařská oblast na světě se nachází na jihozápadě Francie. R očně vyrobí 5,5 mil. hektolitrů vína, ale jen 3% patří do vinařského Olympu. Révu vinnou sem přinesli už Římané, ale za počátek rozmachu vinařství můžeme považovat rok 1152, kdy se Eleonora Akvitánská provdala za budoucího anglického krále Jindřicha Plantageneta. Syn Jindřicha a Eleanory Richard , zvaný Lví srdce, povýšil zdejší červené víno, jež Angličané nazývali klaret, na svůj každodenní nápoj. Přelom nastal v r. 1855, kdy při mezinárodní výstavě vín vznikla klasifikace, která Medoc rozdělila do pěti tříd (cru). Dnes je víno z Bordeaux především nositelem byznysu -- kvalitu a přiměřenou cena vína naleznete pouze

BERE MI TO DECH… LÁSKA Ochutnávka z vinařství Costers del Sió ze dne 27. 4. 2017 Bere mi to dech… Co všechno souvisí s dechem a kyslíkem. Vlastně veškerý život je závislý na kyslíku. Zajímavé je, že i my savci jsme tací, jací jsme, díky tomu, že jsme kdysi byli „u konce s dechem“. A každý nový začátek často souvisí s nějakou katastrofou. Naše flora a fauna ji pamatuje dvakrát. Před 65 miliony let zametl s existencí dinosaurů meteorit, čímž prý vznikl prostor pro savce. Jenže savci svou zásadní zkoušku prodělali mnohem dřív. Před 250 miliony lety nedopadl na zem žádný meteorit, otřásalo jí zničující řetězové zemětřesení a soptění sopek, které plivaly lávu do nepředstavitelných výšek. Na zemi řádila pěkná „paseka“, rozpadávala se Pangea, ale život tím hned neskončil. Do vzduchu se z moře, na jehož dně byla tuhnoucí láva, uvolňoval metan, který se vázal na kyslík – vlastně ho požíral. Došlo ke globálnímu oteplování a kyslíku bylo o třetinu míň. Devadesát pět procent všeho živého zm

JAK SE MALBEC SPOJIL S JEŽÍŠEM Srovnání Syrahů z Evropy a se zámoří ze dne 13.4.2017 Vzkříšení... Píšu to na boží hod velikonoční a jako Evropan uznávající křesťanské hodnoty bych měl vědět, že velikonoční svátky se týkají Kristova Zmrtvýchvstání. Taková vstávání jsem zažil už několikrát… Alespoň jsem si to v té chvíli myslel. Člověk si říká: „Že se Josuovi do toho chtělo.“ Ať to bylo, jak to bylo, roku 325 P rvní nikajský koncil rozhodl , že Velikonoční neděli budou křesťané slavit po prvním jarním  úplňku  a zároveň se toto datum nemá krýt s židovskou slavností Pesachu. Ještě ve 2. století se totiž oba svátky slavily společně -- vždy čtrnáctého dne židovského měsíce nisan (březen až duben), ať byl jakýkoliv den v týdnu. A to dělalo neplechu. V té době existovaly dva výpočty -- Alexandrijský a římský, a tak římský císař Konstantin pověřil jednoho z alexandrijských biskupů, aby datum velikonoc vypočítal. Ten uvedl ve známost, že  Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úp

SLIMÁCÍ, SLOPNÍK, SOUHLASNÍK A JÁ... Ochutnávka 10 vín z Vacqueyras ze dne 16.2.2017 Těšit se.... Tenhle pocit se ke mně dostavuje vzácně. Netěšil jsem se sám. Stejná ochutnávka se odehrála již před týdnem a také byla plná natěšenců. Kdo by nemiloval stále osobitější výklad Ivana Tomka a jeho stále pestřejší nabídku vín z Jižní Rhony. Na co se člověk nejvíc těší? Většinou na dobré jídlo. Někdo k tomu přidá dobré víno. Nejvíc se ovšem těší na „past“, kterou mu během evoluce nastražila příroda. Od puberty tuhle past zkoumá, chodí kolem ní jako kolem Pandořiny skřínky, aby do ní jednou vlezl a byl lapen v rámci rozmnožovacího pudu. Zvláště u našeho živočišného druhu má tato „pastička“ mnoho podob. Uvěřitelných i neuvěřitelných, romantických i dramatických, komických i tragických, estetických i krkolomných, dalo by se pokračovat dál... Ovšem kam se hrabeme na největší slimáky. Ty to mají opravdu vykoumané. Jakby ne. Během evoluce na to měli o stovky miliónů let víc času. Slimáci jso

KVĚTY SAKUR VE VÍNĚ Ochutnávka vín z Burgundska a ze Severní Rhôny ze dne 30.3.2017 Hanami… V Japonštině to znamená oslava květů sakur. Pro Japonce jsou neodolatelným magnetem, který na čas zažene temnou stránku jejich duše. Včera jsem běžel Stromovkou a v půli trasy jsem na světle růžové květy narazil. Působily na mě jako dopink. Hned byl můj svět omámen nadějí jara a v mžiku byly moje nohy bujnější. Vnímat buket burgundských vín, je pro české milovníky vína podobný svátek jako pro Japonce vábení sakury. Svou roli hraje nejen nepříznivá cena, ale trefit se do dobré kondice burgundského, je trochu malá loterie – u každého ročníku je čas příhodný k pití různý, ale jako magnet v nás cosi ponouká: „Ochutnej to! Zkus to!“ Jako když samci čekají na čas, kdy je samička ochotná sdílet radost vedoucí k početí. Je až udivující, jak se v čase páření třeba šelmy spolu mazlí a jak svět vnímají načas jen skrze sebe, protože jinak spolu mají většinou nepřátelský vztah. Někteří samci si „přá