Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2018
NIC CÍTIT A ÚŽAS Letní degusta ční menu s šéfkuchařem Vladimírem Šmejkalem ze dne 27. 6. 2018 Nic c ítit… Chutě, vůně , sexu ální touha, l áska, přátelství, sdílení, hrdost, strach, úžas… Dovedete si p ředstavit tohle necítit? Asi ne. Toho všeho je ná m komplexn ě dá no v íc než kter é mukoli živ é mu tvorovi na t é to planet ě. Ale zkusí m fantaz írovat. Naše geny se vinou způsobu našeho žití z pohledu evoluce tak pomatou, že tohle všechno vyústí do jak é hosi „nepocítivša “ . Je to jeden z možný ch sc é nářů o konci života člověka na t é to planet ě. Takový „nepocítivšák “ se nemá ani chuť rozmnožovat. Proč taky když si sexu ální pud m ůže muž odbýt před obrazovkou sv é ho počítače, nebo dokonce s umělou bytostí. Už dnes si asi deset procent mladých Japonců (začínají s tím i bohatší Číňan é ) pořizuje umělé ženy, kter é hezky vypadají, hezky mluví, hezky plní přání a hezky neodmlouvají. Možná nás za těch tisíc let digitalizace všeho, s čím přijdeme do styku, natolik „hezky “
NÁBOŽNÉ USMÍŘENÍ Velká degustace alsaských vín ze dne 7.6. 2018 Smíření se… V minulém článku jsem psal o alchymistech, jak se po dvoutisíciletém zápase s hmotou museli smířit, že se prostě zmýlili – zlato se vyrobit nedá a kámen mudrců nebo deska Smaragdina zůstávají v říši fantazie. Tohle smíření se muselo být potupné. Představte si, že ve svém životě desítky let na něčem usilovně pracujete (nebo to úsilí usilovně předstíráte), máte vysoké společenské postavení (ve středověku bylo „in“, když měl šlechtic na svém panství svou kapelu, svého malíře a svého alchymistu), abyste ke sklonku života zjistili, že jste jej vlastně promarnili a že jste byl v podstatě k smíchu. Mohu říct, že je to strašné zjištění, občas mně postihuje něco podobného, ač žádným alchymistou nejsem. A zrovna v podobné náladě jsem šel i na ochutnávku alsaských vín. Ne vždy se na laškování s božím mokem těším, vědomí, že o tom budu psát (a nevím co), rozbíhá v mém mozku a následně i v mém těle spoustu nelibýc
J É , JE TU ALCHYMIE. Festival v í n z  oblasti Pfalz ze dne16. 5. 2018 Alchymie… Nikdo přesně neví, kde a jak vlastně vznikla, ale dnes do tohoto slova vkládáme především ironii. Nedávno jsem dě lal interview s  naším největším znalcem dějin alchymie, profesorem Vladimírem Karpenkem, a ten mi mnoh é osvítil. V mládí mě alchymie přitahovala, projektoval jsem do ní neodkrytá tajemství, která transmutovala do jaký chsi mal ý ch Golem ů utkaných z mých, tenkrát ještě bezbř eh ých, myšlenek či tajných přání. Žil jsem tehdy převážně na Mal é Stran ě a tihle Golemíci na mě vybafovaly skoro za každým rohem a někdy mě i pohladily. Právě v t é hle době jsem začal podl é hat i alchymii v í na. Moc Golem íků postupně vyvanula, ale alchymie se tak trochu promítá ještě do m é ho psaní – dop ředu nikdy neví m, do čeho se m é myšlenky přetaví. Dějiny vína jsou starší než dějiny alchymie a mají se kam posouvat, kdež to alchymie m ěla zvláštní osud – dva tisíce let pracovala vlastně proti sob