JAK
JSME S BERUŠKOU ČINILI DOBRO
Ochutnávka
z 19.11.2016 – 12 srovnání
Châteauneuf du Pape
Fantazie... Žijeme ve fantazijním
světě. Naše realita není totiž totéž, co skutečná realita. I když netušíme, co
skutečná realita může být. Jak tedy začít, když nás čeká 12 vzorků
z oblasti, kterou milovníci vína zbožňují po celém světě, a kdy se jejich
fantazie pomocí chuťových pohárků rozlétnou do celého vesmíru?... Jsme
determinováni výkonem či kapacitou lidského mozku. Nemá nejen svůj neviditelný elektromagnetický
motůrek, ale též svůj biograf -- promítá naše příběhy skrze naše emoce, a my
jim věříme. Pravdou je, že to má svá úskalí, pokud jsme třeba schizofrenici... Ale
být schizofrenikem, mohl bych víno ochutnat nadvakrát. Nejdřív jako Vínomil a pak
jako Julius Caesar, Kryštof Kolumbus nebo Harry Potter. V lidském mozku
existuje místo, které přeměňuje skutečnou realitu na naši realitu. Jaké by to
asi bylo... Představte si to. Náhle jste oproštěni od lidského mozku a bůhví
čím najednou zříte skutečnou realitu. Kam až by sahala, co všechno by
obsahovala?... Poznanou skutečností zatím je, že si musíme lhát, abychom
přežili – na to je náš lidský mozek nastaven. Vůči ostatním jsme většinou pesimisté,
vůči sobě většinou optimisté. A když je to naopak, máme psychický problém. A
vůči vínu?... To se musí bez problému zapít.
Začínáme hezky. Ivan Tomek nám
prozradí, že s naším přítelem Danem už pět let společně navštěvují srdce
Jižní Rhôny a že nás
teď čekají mikro vertikály „šatonky“. Lahve jsou otevřené cca 5 hodin a Dan nás
naladí slovy: „Nejenom vy, ale i my se těšíme.“ Zajímavé je, jak se k Châteauneuf
du Pape staví „advokát vína“ Robert Parker. Přestože si léta prochutnával
oblastmi Bordeaux, v poslední době dává přednost Châteauneuf du Pape.
Důvod je i prozaický -- jak stárne, nemá čas čekat, co se z mladých vín
z Bordeaux po letech vyklube a jak si porozumí se sudem. Souvisí to zřejmě
s jeho hédonismem: „Na co hledat nuance, když mohu přímočaře vychutnat
chuť hroznu. Žádný sud!“ To je psychologický hédonismus, který naše jednání
směřuje k dosahování slasti a vyhýbání se strasti.
Na úvod
srovnáváme ročník 2013 a 2012 Vignerons de Caractere s 80% Grenache.
Oba Rosťové konstatují, že na začátek je tam slušná voltáž alkoholu
(14,5%). Mezi nimi sedí nová posila – Beruška. Připadá mi jako „růže mezi
trním“, ale jak čas ukáže – „smáčená“ mokem s minimálním limitem na alkohol – bude
se mezi nimi cítit jako „ryba ve vodě“. V Châteauneuf vládne klimatické
optimum, nehrozí mu globálního oteplování, kterým straší nejeden politik, jak
upozorní Janík. „Planetě to je jedno,“ soudí zas programátor Jiřík, a spolu
s Rostou s jizvou na čele konstatují, že dnes asi nikdo nebude odlévat
víno do odlévací nádoby, žádný mix večera neochutnají, což je škoda – pili by
stále Châteauneuf du Pape.
V druhém ročníku
je Grenache už v hezčím hávu. Grenache je sice španělská odrůda, ale tady
má nejpříznivější podmínky a proto je tu vyladěná do špičkové elegance. Beruška
si ke sklence přivoní a procítěně vzdychne. Rosťa s jizvou na čele na ni
pohlédne (být jejím milencem, asi by na Grenache žárlil), Beruška jeho lačný pohled
postřehne a omluvně pronese: „Měla bych se ovládat.“ Rosťa s jizvou na
čele odvětí: „To by byla škoda.“ Janík si přihodí: „Jestli bude globální
oteplování takhle stoupat, za pár let to budeme pěstovat i na Moravě.“ Jiřík
nesouhlasí: “Mistrál tady nikdy nebude,“ pak se napije, uznale pokývá a dodá:
„Pěkná.“ Je tak pěkná, že jsem zvědavý, kam se budeme posouvat. Myslím na
fanatika Grenache, Jeana Royera a Ivan Tomek mi prozradí, že i Royer má rád odrůdu
Syrah, ale je na ní tak náročný, že se o 100% Syrah ani nepokusil.
Třetí vzorek
je z málo slavného vinařství -- Domaine Arnesque, ale pár cen si už
získalo. Ivan se zmiňuje, jak s naším přítelem Danem za čtyři dny
ochutnali tři vzorky od osmi set vinařů, nutno dodat že izolovaně, a právě toto
vinařství se jim vešlo to deseti nejlepších. Je ručně sklizené tak, aby
nezůstávaly třapiny, nechávají ho zrát v 600 litrových sudech. Proč v tak
velkých? „Čím větší objem, tím menší jednotka povrchu a tak tím méně je tam ten
sud cítit,“ nechávám si vysvětlit od Janíka. Ivan Tomek upozorňuje, že nemá
tolik tříslovin, ale já jsem potěšený, že je tam shledávám.
Následuje
trojí vertikála z vinařství Fontavin, které vlastní madam Hélène Chouvet. Já už tuto vinařku a enoložku
znám, protože Dan i Ivan mají tendenci vozit stále víc vín od žen. Tady se na
žádnou emancipaci nehraje, vína jsou postavena na ženské jemnosti a
vyladěnosti. Je to její základní víno.
Nejlépe jej vystihuje Robert Parker: „Krásné, svůdné, bylinky, lékořice,
pepř, mořské řasy...“ Při dobré vůli pepř i lékořici zachycuji. Beruška
k němu dlouze voní, ale už se k lítosti obou Rosťů krotí. „Zajímavé,“
řekne tiše. Dostavuje se ke mně pocit, že zažívám něco výjimečného. Představuji
se, že mám vypůjčený starší Bentley, vychutnávám si jízdu a zároveň vím, že ho
zítra musím vrátit; nebo že sedím ve společnosti zajímavých lidí s vědomím,
že je po tomto večeru už nikdy neuvidím. Ale to se tohoto vína naštěstí netýká,
tak vlastně nevím, proč něco takového prožívám. Vlastně vím, ten prožitek
s vínem je pokaždé jiný. A možná je to Beruškou...
Pátý vzorek,
Fontavin r. 2011: prožitek je podobný. Ale je to celé vyladěnější, jemnější a
kultivovanější. Tenhle Bentley má už „rozmazlenější“ vybavení. Rosťa
s jizvou na čele, Janík a Jiřík spolu drží basu a víno odlévají do
společné sklenice, aby mohli zpětně porovnávat.
Šestý
vzorek, Fontavin ročník 2009: Těším se a dávám si na čas. Snažím se proniknout
do hutnější barvy – obnaženější přírody a zaznamenávám lehce nemravnou vůni.
Podívám se na Berušku, kterou též sledují Rosťové. Beruška přivoní... Oklepe se
a naskočí jí husí kůže. A pak slyšíme: „Blíží se k dokonalosti. Slastné,
úžasné, nádhera.“ Rosťa s jizvou na čele s otevřenou pusou čeká na další
„vyznání“, ale to už k němu přistupuje Ivan Tomek a dává mu do otevřených
úst totéž ze své sklenky ale z jiné láhve. Je to skutečně jiné víno.
Nemravnost má více pozvednuté sukně, vůně je decentně prostopášná...
Ochutnávají i ostatní protagonisté u našeho stolu a shodují se, že je více „masovité“.
Do sedmé
sklenky se už plní Jean Marie Royer – Ten, který se nestará o alkohol, ale o
chuť. Jeho Petit Roy z roku 2012 je v podstatě stolní víno, ročník
však neuvádí, ale píše 13. sklizeň. Stará se o něj jako o Châteauneuf, ale není
to Châteauneuf – do jednoho košíku nasbírá jen 15 kg, aby po cestě nezačaly
hrozny kvasit. Druhý Rosťa jej má doma z roku 2011, zodpovědně jej
kontroluje a tak se jeho zásoby k jeho lítosti nenávratně tenčí. Tenhle
Petit Roy je zajímavá vsuvka, člověk nabere dech na další „mystičtější“...
Druhý Royer
je z roku 2010. Pochází z 80-letých vinic a považuje jej za
nejprestižnější. Velký důraz klade na chuť, hrozny sklízí v maximální
vyzrálosti, ve finále je ochutnává každou hodinu. Vůně je opět prostopášná –
jako když vstoupím do pařížského bordelu někdy v třicátých letech. Rosťovi
s jizvou na čele se toto přirovnání líbí. Beruška se u toho vína zamyslí.
Připadá ji opravdové. Jak jinak si vysvětlit, že vypráví o tom, že dnes některé
děti neviděly živou krávu, natož aby se podívaly na hvězdy. Ale co teď asi vidí
Beruška?...
Opět Royer,
ročník 2008. Beruška po nasání vůně opět vzdychá. Našla svého dnešního favorita:
„Jako když jdu do krámu a spolehlivě zamířím, kam jsem chtěla jít.“ Rosťa
povzbuzen mým předešlým přirovnáním pronáší: „Taky je tam bordel. Ale dámy jsou
víc oblečené, zato mají nápadnější podvazky. Erotický náboj, který měl být
umocněný je lehce utopený v dekadenci.“ Nevím, co tím úplně myslel, ale
jedno vím – nedá se pít každý den. Jiřík mě opět nezklame: „Jsou to různá vína
a tedy různé příležitosti.“
Desátý vzorek
je z dalšího ženského vinařství –Francois Rou Mayard, kterému dost
nechybělo a nemuselo existovat. Majitel chtěl emigrovat, ale pak si to
rozmyslel. Dědeček současného majitele zakopal před Němci zásoby do půdy, aby
pak zjistil, jak skvěle drží teplotu. Proto je většina rhonských vín
v betonových sudech pod půdou. Tohle zrálo z jedné třetiny ve starých
sudech. Je strukturovanější než Royer, chce se mi říct, že je kultivovanější,
ale postrádám předešlou sympatickou otevřenost a tu sympatickou brutalitu.
Janík je s vínem hned hotový: „To je víno na loď. Vypiju a hotovo.“ Jiřík se
cvičně kope s Beruškou pod stolem, aby měli vyrovnané skóre, když to
dělali nechtěně. Je to ročník 2015, ale tváří se jako můj syn, kterému je
třináct a vypadá na patnáct.
Opět Mayard,
ročník 2011. Procenta alkoholu na nás páchají své. Janík: „Je tam kyselinka (zamlaská)... Zatím nejvíc. Pro
milovníky Frankovky ideální.“ Beruška: „Je trochu zlatem lemovaná (myslí etiketu).“ Jiřík: „Popel!“ (bůhví, co tím myslel). Rosťa s jizvou
na čele: „Ta kyselina utíná další rozměr!“ (je
ujetý na tříslovinách) Nejvíc překvapí náš přítel Dan: „Spánek je pouze
nevědomí a smrt je nevědomí, takže se nám to začíná zamotávat.“
Finále –
Mayard, ročník 2006. Tenhle vzorek vyžaduje větší pozornost. Zapochyboval jsem,
že je dlouho otevřené, ale uznávám, je silnější – sahá už po 16 % alkoholu. Své
stáří dokazuje svou důstojností. A jak hodnotí chuť znalec a cestovatel za
vínem Janík? „Je to těžké... Na to jsme už příliš ožralí.“ Ale jedno je jisté,
oproti nám má tohle Châteauneuf du Pape to nejlepší ještě před sebou a naše
fantazie se vydávají jinou cestou, než jsme na začátku ochutnávky tušili.
Zmínil jsem psychologický hédonismus a tak to uzavřu etickým hédonismem. Ten
nám říká, že slast je také nejvyšší dobro.
S tím by asi přítomní souhlasili, činíme dobro.
Váš Vínomil
Dorazil.
SEZNAM DEGUSTOVANÝCH VÍN:
1 a 2) Roque Colombe, Vignerons de Caractere 2013 x 2012 60 % Grenache, Syrah a Mourvèdre
3 Châteauneuf du Pape, AOC CHTNF Domaine Arnesque 2011, 80 % Grenache
4,5,6) Cuvée Tradition, AOC CHTNF Domaine Fontavin 2012 x 2011x 2009 85 % Grenache.,
7) Petit Roy
(2012) Domaine Jean Marie Royer 85 % Grenache, zbytek je Syrah a
Mourvèdre
8 a 9) Cuvée Prestige, AOC CHTNF Domaine Jean Marie Royer, 2010 x 2008, 90 % Grenache
10) Cuvée Confidence Domaine Mayard, 65 % Grenache z 35 letých vinic, 35 % Syrahu
11 a 12) Domaine de Père Pape, AOC CHTNF Domaine Mayard 2011 x 2006, 80 % Grenache
8 a 9) Cuvée Prestige, AOC CHTNF Domaine Jean Marie Royer, 2010 x 2008, 90 % Grenache
10) Cuvée Confidence Domaine Mayard, 65 % Grenache z 35 letých vinic, 35 % Syrahu
11 a 12) Domaine de Père Pape, AOC CHTNF Domaine Mayard 2011 x 2006, 80 % Grenache
Komentáře
Okomentovat