BARVY V NÁS

Ochutnávka rhônských vín ze dne 6. 10. 2016

To byl ale fofr. Během dvaceti minut jsme ochutnali šest vzorku. Rekord měla na svědomí „double ochutnávka“. Ochutnávalo se totiž po dvojicích – stejný mix odrůd, odlišný ročník. Člověka napadne, že ve dvojicích jde všechno lépe. I většina hvězd nad námi vznikla ve dvojicích. A po celý svůj život se navzájem silně ovlivňovaly gravitací a zářením. Většina z těch, co vidíme, už pravděpodobně neexistuje – jejich světlo k nám putuje miliardy let. Stejně jako už neexistují naše první lásky a v nás zůstávají jen „svítící“ vzpomínky.

Teď nám na cestu svítí „hvězdy“ z  Rhôny, což je oblast, které Francouzi přidělili třetí místo co do kvality. Začínáme jednodušším AOC, v němž se mísí Grenache (76%) Syrah, Carignan a Cinsault. A kvasí si to všechny společně z 10% karbonovou macerací. Ročník 2003 a 2005. Rozdíl je dramatický jak v barvě, tak v chuti. Nikdo z nás by nepoznal, že jde o shodné couvée. Programátor Jiřík má pocit, že starší ročník je už trochu za zenitem, ale později se za to „sebemrská“ a patrně kvůli své unáhlenosti jej zařadí mezi tři nejlepší vína tohoto večera. Číšník Jiří si vybavuje ženu, která si na poživší víno musela i sáhnout. Ponořila prst do vína a soustředěně mok dalším smyslem – hmatem – hnětla. Teprve pak byla spokojená a ukojená. Hnětení vynechám a zálibně si prohlížím barvu staršího ročníku. Barvy... Za všechno mohou barvy. Asi před sto padesáti miliony let se semena netrousila po zelené planetě pouze větrem, začal do toho bzučet hmyz a docházelo k opylování. A rostliny postupně pochopily, že se o přízeň hmyzu musí nějak zasloužit. Začaly kvést a barevně se předvádět. Byly tak nádherné, že se před sto miliony let masožravé vosy přeorientovaly na sladký pyl a na světě začal létat jeden z nejužitečnějších živočichů – včely. Nebýt rozkvetlých květů nebyly by včely a nebýt dnes včel, za pár let bychom krásné barvy spatřili (pokud bychom žili) jen při sopečných erupcích. A právě žár, který tenkrát při dopadu asteroidu vymetl ze země dinosaury i velkou část hmyzu, zhltnul na čas ze země i větší spektrum barev. Ostatně slunce bylo dlouho oslepené mračnem. A začalo to znovu. Tentokrát to byli kupodivu naši předchůdci – malí přeživší savci, kdo barvy světu navrátili. Na scéně byly plody rostlin a ty musely být tak barevné a šťavnaté, abychom je třeba my, primáti, sežrali až zralé a dál je „rozsévali“. Nejdříve jako barvoslepí. Barvy květů značně urychlily evoluci. Právě barvy mohou za to, že mohu zírat na obsah své sklenky. Vznik a zánik... Není snad na světě nic, co by si bylo tak blízké i tak vzdálené. Při takové úvaze mi víno v ústech vykouzlí další barevnou dimenzi.

Další duo pochází od nám známého ragbisty a fanatika Grenache Jeana Royera. Neuvádí ročník, předkládá nám ho jako neklasifikované stolní víno. Vinice je poblíž Châteauneuf du Pape, které Jean také (vlastně převážně) obhospodařuje. Zpracování obou vinic je stejné, macerace probíhá při kontrolované teplotě v betonových tancích. Mezi vzorky není tak dramatický rozdíl, u staršího vzorku víc vyčnívá Grenache (cca 80%). Loňský rok se co do úrody Francouzům příliš nevyvedl. A dochází k paradoxu, při kterém se světoví distributoři zlobí, že mají o 20% menší úrodu, zatímco Francouzi si to pochvalují. Na to je i evoluční proces krátký. Zkrátka Francouzi. Druhý vzorek na sebe upozorňuje lehkou kompotovou řečí a ztrácí „hlasitou“ ovocitu.

Třetí dvojice z oblasti Carainne, v ročnících 2009 a 2012. U třetiny úrody probíhá karbonová macerace a snaží se tak vytáhnout typičnost Grenache, (50%, navíc má 40 let staré kořeny) ale Syrah (20%) už také ukazuje svou sílu. Odrůdy se zpracovávají samostatně a zrají 12 měsíců v 600 litrových starých sudech. Ve sklepích leží lahve minimálně dva roky. Soustředím se na rok 2009... To ještě nebyl Islámský stát takový, jak jej známe dnes, i když už byl v Iráku napájen Al Kajdou. Vlastně to byl ještě jiný svět. Méně válek, méně migrantů... U této dvojice jsme o třídu výš než u předešlých vzorků. Srovnávání ročníků je mnohem zajímavější – rozjímavější. Programátor Jiřík při něm vysvětluje Rosťovi, jak teď dva měsíce absolvoval jazykové kurzy ve Vídni a pak v bývalém východním Berlíně. Ta „dederovská“ část Berlína Janíka jistou vzpomínkou tak radostně rozkývala, že prudce bouchl do stolu. Instinktivně jsem sáhl po nedopité sklence. Kéž bych měl takový instinkt na své chyby. Kde už bych mohl být... Vaši odpověď znám.

Čtvrtá dvojice je z Vaqueyras, kde vinice rostou na strmých svazích nad korytem již neexistující řeky. Ročník 2009 a 2012. Původně se tu rodila sedlácká zemitá vína, ale ty doby už odvál mistrál, dnes tu mají vína na podobné úrovni jako v Gigondas. Už se dočkávám náznaku živočišnosti a v osmém jakbysmet. Janík se mnou souhlasí, ale jeho dodatek, že tam coby vášnivý rybář cítí „žížalovinu“, uvedl do rozpaků nejvíc jeho samotného. Opět převládá Grenache (70%), která společně se Syrahem, Mourvedrem a Cinsaultem kvasí tři týdny v betonových tancích a pak šest měsíců dozrává v dřevěných sudech. Před lahvováním se už nefiltruje. Srovnání obou ročníků je božské. Je to jízda – po čtyřiceti minutách máme v sobě osm sklenek. Jiřík s Rosťou si nad takovým tempem přímo lebedili: „Alespoň budeme mít víc času na pokec po ochutnávce.“ Jiřík se pohoršuje nad berlínskou městskou dopravou, ale jak správně říká mladá, sličná, zato zkušená sommelierka Kočička: „Ty si asi neuvědomuješ, že naše městská hromadná doprava je jedna z nejlepších na světě.“ Alespoň na něco může být našinec hrdý. Je třeba zvolnit, jinak nás naše „božská částice“ (ještě se o ní zmíním) příliš brzo vystřelí do vesmíru opilosti.

Dva vzorky z Gigondas v ročnících 2012 a 2013. Je tu stejná sestava odrůd jako u předešlé dvojice, ale každá kvasí samostatně. Jsou od sebe jeden rok, ale v chuti a zejména ve vůni si jsou dost vzdálené. Jako když jste v přítmí a pak si rozsvítíte a zjišťujete, jaké barvy s vámi sdílí tento svět. Gigondas je oproti Vacqueyras jemnější a elegantnější. Starší ročník má více tříslovin a je lehce políben pomyslným klínem přírody. Proti Rosťovi a Jiříkovi sedí mladý pár, jenž popíjí stylem, který trošku hraničí se snobismem. Zejména dáma nikdy nedopije a po každém doušku svěří zbytek vína do džbánu na odlévání. Věčně hladový Jiřík sleduje, jak se hladina předešlých dobrůtek ve džbánu navyšuje. Pak se podívá na Rosťu a ten už ví, na co myslí. Oba si ze džbánu na odlévání nalijí do svých sklenek a ochutnají kupáž dnešního večera. Z jejich pohledů usoudím, že to nemusí být špatné, zato z pohledu mladé dámy čtu velké pohoršení, které nakonec i komentuje. Slečna Kočička roztomile skrývá své rozpaky.Tenhle postoj ty dva pochopitelně vyhecuje a dávají si další couvée prvního říjnového čtvrtka ve Vinném šenku na Újezdě.

A je tu poslední dvojice. Na finále máme vždy oblast Châteauneuf du Pape. Koštujeme ročníky 2006 a 2011. Harmonie, jistá tichost, hebkost. Vše je sladěné, není divu, že vinařkou je žena – Francoise Motmirail. Průměrný věk sazenic ze 17 hektarové vinice se pohybuje kolem 45 let. Hrozny se gravitací dopravují do 100 litrových tanků a potápěním klobouku se využívá barevný potenciál hroznů. Starší ročník ukazuje svou moudrost podpořenou sympatickými tříslovinkami. Je to vzácný ročník, Francois jej neprodává každému.

Nic nevzniká samo o sobě. Dokážu si představit, že i velký třesk vznikl ze zhuštěného předešlého vesmíru. Také se rozpínal a rozpínal, aby se zhustil do velikosti pingpongového míčku a pak zase prásk. Před vyprsknutím musel v sobě soustředit nepředstavitelnou energii. Tu se teď snaží zachytit v ženevském urychlovači částic -- CERNU. V obrovské rouře se tam prohánějí částice téměř rychlostí světla, aby se srazily a něco nám napověděly o vzniku světa. V roce 2012 tam objevili dlouho očekávanou "božskou částicí", tedy Higgsův boson, ale moudří z toho zrovna nejsou. Ostatně, jak si vysvětlit, že z pingpongového míčku během pár sekund vznikl vesmír skoro takový, jak ho známe dnes. Jenže my jej stále neznáme. Bůh se s tím počátečním tempem zrovna nemazlil. Asi se nemohl dočkat, až se z toho „vykutálí“ planeta Země a na ní jednoho dne vyroste krev Ježíšova. Trvalo to čtyři a půl miliardy let, ale co je to proti věčnosti. Dvanáct vzorků jsme stihli za hodinu a půl. Zmáhán gravitací odchází, aby se k vám zase vrátil...
Váš Vínomil Dorazil

Seznam degustovaných vzorků:

1. Pas de la Beaume Cave de Cairanne AOC Côte du Rhône 2014
2. Pas de la Beaume Cave de Cairanne AOC Côte du Rhône 2011
3. Petit Roy  Domaine Jean Royer 2014
4. Petit Roy  Domaine Jean Royer 2012
5. Les Salyens Cairanne 2012
6. Les Salyens Cairanne 2009
7. Cuvée Azalais  Sang des Cailloux Vacqueyras 2012
8. Cuvée Azalais  Sang des Cailloux Vacqueyras 2009
9. Pierres de Vallat Rhonéa Gigondas 2013
10. Pierres de Vallat Rhonéa Gigondas 2012
11. Cuvée de Père Pape Domaine Mayard Châteauneuf du Pape 2011
12. Cuvée de Père Pape Domaine Mayard Châteauneuf du Pape 2006