PROTUNELOVANÁ OCHUTNÁVKA

Ochutnávka německých a alsaských Ryzlinků ve dvou dílech

1. díl 24.9. 2015

Tak konečně máme tunel. Nemyslím ten, který se někdy dostaví po ránu. A ten se pravděpodobně dostavoval u některých skalních příznivců této vinotéky. Dvacet vzorků Ryzlinků, které nyní máme rozdělené do dvou ochutnávek, absolvovali kdysi tito hrdinové v jednom večeru. Teď mám na mysli tunel Blanka, který přišel na 36 miliard. Stavbaři trochu vytunelovali státní rozpočet a když si člověk představí, kolik by za to bylo lahví Ryzlinků... No, kdyby každá přišla na 500 korun českých, bylo by jich 72 miliónů. Kdyby vám zbývalo do konce života třicet let a vypili byste dvě lahvinky denně, potřebovali byste 21 600 lahví. Abyste mohli vyčerpat 72 miliard, muselo by se vás spojit 3333, 3 (vlastně nedělitelné číslo a z pohledu matematiky iracionální, stejně jako Ludolfovo číslo – nedá se to nikdy přesně dopočítat). Málo českých slov se ve světě ujalo. Kromě Čapkova „robot“ je tu trochu iracionální „vytunelování“. To se opravdu světu zalíbilo, protože dnes se tuneluje leccos a často. Zdárně naše peněženky tunelují státní daně, tunel možná zříme, až navždy zavřeme oči, známe též bezčasový tunel – černé díry nebo tunel, v němž nám čočky obrovských dalekohledů umožňují vidět nové hvězdy i galaxie, i když trochu smutné je, že je vidíme v době vzniku (světlo z nich k nám putuje miliardy let). Třeba Německo může být za několik let vytunelováno milióny uprchlíků, křesťanství tu může vytunelovat Islám, který jak známo vínu neholduje. Takže si teď raději otevírám láhev a připomenu první díl ochutnávky, kde nás náš přítel Dan seznámil s mladými Ryzlinky ze základní řady QBA a kabinetní.

Sedám si k manželům Vernerovým. První vzorek z litrovky od Pfalzu byl extrémně svěží, což Pavlovi Vernerovi vyloženě lahodilo. Jeho manželce taky. Je radost se dívat, s jakou láskou oba k vínu přistupují. Asi je to tím, že jsou sehraní, a to nejen hudbě – Pavel diriguje Verner Collegium a manželka ve sboru zpívá. Ve druhém, z vinařství Guntrum (také litrovka), už nacházím jisté zajímavosti i příjemné komplikovanosti, které už nutí k zamyšlení. Je ještě ve stavu hájení. Dozvídám se, že litrové láhve jsou u německých zákazníků více žádané než sedmičkové.

Třetí vzorek od Konblocha a Junga je už ze sedmičky z vesničky Albich, která má 60 hektarů vinic. Opět výrazná kyselost, skoro brutální a tím pádem překrývá jakoukoli zajímavost. Opět se něco dozvídám. Každá německá etiketa má své nenápadné dvanáctimístné úřední číslo, z něhož se například dozvíme, jak dlouho leží „masách“ (ve velkém objemu než přijde do lahví), evidenční číslo vinohradu, po kolikáté je z toho či onoho roku lahvované. Člověku by přišlo iracionální, falšovat něco tak komplikovaného, ale našli se šikulové, kteří tohle dokázali tunelovat. Na rozdíl od Čechů šli za to sedět natvrdo. Byznys s tak zvaným sudovým vínem je v Čechách opravdu výnosný, takže pokuta 2 milióny je nerozhází, když vydělají 100 nebo 200 miliónů.

Dan má také burčák. A skvělý. Je trošku iracionální dělat burčák z Vavřince, který má 23 zbytkový cukr. Majitel nehledí na skutečnost, že v příštích letech se mu cukernatost už nemusí takhle vytáhnout, chce vydělat a pokud možno hned. Takže je to vlastně racionální.

Máme tu čtvrtý materiál z vesnice Lorch, na břidlicovém podloží se tu rozkládá 15 hektarů vinic majitele Grafa von Kanitze. Nepřekvapuje, že tento šlechtický rod od roku 1992 pracuje s vínem na bázi bio. Objevuji v něm slané tóny, obdobně výraznou kyselinu jako u předešlého, ale je více klenutá, má zajímavější architekturu. Překvapí mě málo alkoholu – 11,5 %. Rosťové tentokrát nesedí spolu, první je opět ve společnosti pěkných žen, druhý sedí zamyšleně kousek od mého stolu – posléze se dozvím, že se definitivně rozešel s přítelkyni Blankou, která mu prý vytunelovala tři roky jeho života a ty promarněné roky ho prý štvou nejvíc. Doufejme, že tímhle konstatováním netuneluje sám sebe.

Pátý vzorek Von Stein také od Graf von Kanitze, je minerální a dokonce tu cítím nasládlé ořechy. Mé rty se několikrát po sobě vína dotýkají a zmocní se mě pocit, že do toho vína se lze zamilovat. Je to jako polibek, která vám vysloveně chutná a vy se chcete líbat ještě a ještě... Člověk si vzpomene, jak ty polibky byly za jeho života odlišné. Po jednom se mi zasteskne a tak s velkou láskou sklenku dopiju. Je to úžasné víno. Také v naší anketě nebývalým počtem hlasů zvítězilo.

Další ryzlink v kabinetu je z vinařství Heinze Schreiecka, které pěstuje víno na rozloze 18 ha a nachází se ve vesnici Maikammer na středu falcké weinstrasse. Jedná se o moderní rodinné vinařství přecházející z generace na generaci, které nelitovalo investovat 25 miliónů euro do strojů, restaurace a penzionu. Vyrábějí i červená vína. Ovšem, tohle Ryzlink jako řemen. Jako by tam té kůže z řemene vinic byla i cítit. „Dá se to kousat jako kus žvance,“ řekne paní Vernerová. S úsměvem přikyvuji. To už je na mou slinivku moc, ale má duše k němu cítí velký obdiv. Všímám si Lenky. Je tu sama a sedí sama vedle stolku u věšáků. Usmívá se skoro jako Mona Lisa. Asi ví své. Kdybych byl renesanční malíř, vytáhl bych skicář...

A máme sedmý počin od Martina Kleina. Osvobozuje mě od výrazných kyselin, je už hladší a konejšivě na mě působí zabarvení do dřeva. Poměr kyselin a cukru by mě měl zastrašit ve prospěch kyselin, které na mě tasily kolty, ale pak se po výhružném zakroužení vrátily do pouzder. Dobrá kovbojka bez přestřelky

Ryzlink z Nierteinu mě unese svou viskozitou. Odpovědí mi jsou nejen červené pískovce, ale i jemné stlačování hroznů při 1,8 atmosféry, jemná filtrace, zlatá medaile je zasloužená. A je tu další zajímavá informace: Dan dostal nabídku na sérii 25 vín od roku 1938. Budou mít asi neuvěřitelnou výdrž. Zdá se, že bychom se mohli těšit na Silvestra, kdy bude možnost ochutnat vína za 100 euro, pokud nebudeme myslet na to, že do tří měsíců budeme muset dát ty peníze do státního „tunelu“.

Předposlední sklenku naplní mok opět z vinařství Guntrum, který čerpá sílu z hlíny a sprašů. Je tu náznak petroleje ve vůni i v chuti. Martin Kunz, který je už z páté generace vinařů Kunzů, drží pro Dana největší archív vín. Zbývá mu tam asi 1000 lahví, která si žijí svým životem, takže se může dočkat příjemných i nepříjemných překvapení.

Při posledním vzorku od Martina Kunze se rozpoutala zajímavá debata. Byl to Ryzlink v třídě QBA, takže bylo trochu nečekané, že je z roku 2004. Pavla tam korek cítila, manželka Pavla Vernera by jej ráda poznala mladší. Já tam cítil spíše vyčpělý petrolej než korek, tušil jsem, že bude už za zenitem anebo na jeho hraně. Skoro jako můj život.

Seznam degustovaných vín
1) RIESLING QbA 2014,Weingut Schreieck, Pfalz
2) RIESLING QbA 2014,Weingut Guntrum, Rheinhessen
3) RIESLING QbA trocken 2014,Weingut Jung und Knobloch, Rheinhessen
4) RIESLING VOM STEIN 2013,Weingut Graf von Kanitz, Rheingau
5) RIESLING QbA 2013,Weingut Graf von Kanitz, Rheingau
6) RIESLING kabinett 2014,Weingut Schreieck, Pfalz
7) RIESLING kabinett Hasensprung 2012,Weingut Klein, Rheingau
8) RIESLING Nierstein 2014,Weingut Guntrum

9) RIESLING kabinett Oestrich-Doosberg 2011,Weingut Kunz
10) RIESLING QbA trocken 2003, Weingut Kunz

2. díl -- 1.10. 2015

Po dlouhé době přišel „hrabě“ Tadeáš. Už jenom jeho přítomnost dala tušit, že dnes bude obzvláště dobrá řada Ryzlinků. „Hrabě“ nebyl na ochutnávce snad půl roku a jak mi přiznal, za tu dobu jakoby objel zemi kolem rovníku – je to asi 44.000 km. Dlouhá žíznivá čára. Poctil nás svými vtipy, pochopitelně svými bonmoty a neuvěřitelnými znalostmi. Když je nedokázal vykouzlit ze své chytré hlavy, brilantně rychle použil svůj chytrý mobil.

Směle do sebe pouštím první vzorek. Tvrdé kyseliny zaútočily na naše málo zavíněná ústa. „Je to kyselý jako hovado!“ řekne nepsaná zdejší první dáma vína Pavla. Tenhle Ryzlink má to nejlepší zřejmě před sebou. Lehounce perlí, což mají na svědomí zbytky kysličníku uhličitého, které vína zbavují buketu. Jsme v regionu Pfalz, německém Toskánsku, které je na stejné rovnoběžce jako Plzeň a přesto je tu jiné sluneční záření. Mají ho tam tolik, že hojně pěstují i červená vína, ale těmi nás náš přítel Dan „netrápí“.

Ve druhé sklence vítáme Ryzlink z nejmenšího regionu Francie – Alsaska, který má v podtitulu Les Hospises. Už na první pohled (viskozita a barva) jsme očividně jinde. Tenhle bílý Alsasan se s Pfalzem nedal srovnávat ani při dobré vůli. Alsasko střídavě vlastnili Francouzi a Němci, ale to by nebyl „hrabě“ Tadeáš, aby neexceloval dalším bonmotem: „Který Němec, je Němec? Je to francouzský konstrukt. Zvíře, které neexistuje!“ Janík a Šemík jej zasvěceně doplňují, vytunelovaný Rosťa jim nerozumí. Jak mi pak prozradí: „Němec je přece tak specifické zvíře, že se nedá splést?!“ U stolu seděl i Ludva, což je sestava téměř kompletní. Z jeho zasmušilého výrazu usoudím, že ho trochu mrzí, jak dnes nemůže rozdivočit svou maďarštinu jako nedávno – Maďar Lazslo a Slovenka Andrea seděli u stolu za ním. Tohle víno není tvrdé jako Pfalz, je proti němu uhlazené až gentlemanské. Připadá mi takové vychované, ne tak frackovité jako předešlé. Dan si jej dokáže představit k jídlu a k tomu nám přidává svůj nedávný kulinářský zážitek z vinohradské restaurace, kde si dal čerstvého mořského vlka, kterého mohl zapít jen automobilovým Ryzlinkem. A pak si vzpomněl na pány učence z Geologického ústavu, kteří mu tenhle rozdíl vín vysvětlili. Mezi Pfalzem a Alsaskem je geologický zlom – dramatická rozdílnost vín je objasněna.

Další les Hospices je o rok starší. Udiví mě teplou barvou a udeří chutí ananasu, ke které se po chvilce přidá chuť broskví. A ve vůni med, jak už jsem dlouho nezažil. Tento podařený vzorek měl další naučný rozměr. Náš přítel Dan odšpuntoval dvě lahve a dal jim čtyři hodiny čas. Jenže když nám víno rozléval, ucítil v jedné korek. Musel tedy rychle otevřít ještě jednu lahev, která připadla stolu, kde seděli Lazslo, Andrea, nevytunelovaný Rosťa a programátor Jiřík. Náš stůl měl úplně jiný zážitek. Rosťové si vína dali hned vzájemně ochutnat. Zkusil jsem ho taky a rozdíl byl až neuvěřitelný a poučný. Oproti našemu odpočatému, které skýtalo velký rozlet, bylo čerstvě otevřené takové vypasované, vyšponované v pozoru, to dobré bylo ještě pod „uniformou“. Takhle by se víno mělo vyučovat. Díky Dane.

Další Les Hospices už tak medem nevoní. Ale ten jeho viditelný olejíček (viskozita) je cítit i na jazyku. Pavla tam cítí maltu. „Hrabě“ Tadeáš se rozhovoří o Maltě, která platila papeži sokoly. Vytunelovaný Rosťa dodává, že vycvičené sokoly vlastnil málokterý šlechtic, ve středověku mít sokola je jako dnes mít poslední model mercedesu. Ostatně pro dnešní šejky mají sokoli větší cenu než ten mercedes. Přesně tyhle „odskoky“ na ochutnávkách zbožňuji.

Už tu máme Ryzlinky od Martina Kunze, se kterým Dan seděl do tří do rána, aby mu Martin z 55.000 lahví rezervoval bez mrknutí oka 3 000 lahví. A opět zajímavý „odskok stranou“. Dan včera vezl vína do vinotéky a na Malostranském náměstí málem přejel chodce, který místo na cestu čučel do mobilu. Dan na poslední chvíli zabrzdil. Chodec byl od něho půl metru, takže mu viděl do udivené tváře. A Dan: „Já myslel, že to byl člověk, ale on to byl Babiš!“ Těm, kteří holdují pouze vínu a ze zásady ne politice, prozradím, že chodec Babiš je druhý nejbohatší Čech (i když je Slovák) a také ministr financí. Je to nejoblíbenější a zároveň nejnenáviděnější politik. Už jeden bývalý ministr sem občas zavítá, bylo by hezké vidět „nečlověka“ Babiše, jak si s Danem připíjí se slovy: „Díky, žes mňa neporazil. Ta politika mě u vás baví. Rád chodím mezi lidi.“ Dodávám, že také rád rozdává koblihy.

I sedmý vzorek je od Martina Kunze – Alte Reben rok 2011. Vůně se mi tu dnes poprvé setkává s chutí. Má excelentní živočišnost, kterou podtrhuje roční „výchova“ dřevěných sudů. Cítím trochu vůni ženy. A vím, při jaké příležitosti bych jeho chuť zvláště ocenil. Ano, tohle víno je pro mne erotické. Asi proto se zaměřím na blondýnku, která mě už při prvním dílu Ryzlinků, uchvátila jen tak nevídaným, až vášnivým vztahem k tomuto moku. Je Ryzlinkem doslova učarovaná. A když ode mne uslyšela slovo „živočišné“, uznale přikývla a odhalila svůj krásný, trochu cudný i trochu smyslný, úsměv. Neušlo to ani vytunelovanému Rosťovi, který se za týden pochlapil a už (prý poprvé) si našel podnájem a cítí se znovuzrozený.

Následující dva Ryzlinky patří k tomu nejlepšímu, co německé viniční tratě nabízejí, ale jejich specifikace je hotový hlavolam. Nejde o totožná vinařství, ale spojuje je klasifikace Gewächs. A označení Grosses a Erstes může použít odrůda Ryzlink Rýnský. Tak jdeme na ně.

RIESLING- Grosses Gewächs Hipping 2014, Weingut Guntrum, Rheinhessen. Je to bio víno, extrémně mladé, může mít tak patnáctiletý potenciál, takže při jeho pití si člověk může připadat jako Herodes, jenž právě vraždí neviňátko. Gewächs je německá obdoba francouzského Grand Cru, tedy označení toho, že víno pochází z prestižní vinice. Další označení Hipping znamená, že podle vinařského zákona může mít maximální výnosnost 40 l na hektar, tohle má dokonce 20 litrů na hektar. Připomínám, že se sklízí ve svazích s extrémně strmým sklonem, pokryté červeným pískovcem, hrozny jsou samozřejmě ručně sbírané. Zapomínám na hodnocení, asi jsem se zamýšlel, kterým směrem se bude ubírat. Tuhle alchymii člověk nikdy neodhadne. Zaplať Bůh. Tohle by si občas měla uvědomit věda. Evropa i Amerika pošetile uděluje granty na to, aby ambiciózní vědci dokázali simulovat činnost lidského mozku (je stejně záhadný jako náš vesmír, pozn. Vínomila). Je to více donkichotské než vědecké. Občas by potřebovali radu od vinařů, vůbec by měli poznat chuť vína. Aby jejich věda byla alespoň trochu příbuzná se zákony přírody, které jsou zatím všemocné.

Finále: RIESLING-Erstes Gewächs St.Nicolaus 2004, Weingut Kunz, Rheingau. Označení Erstes má podmínku, že taková vína se mohou podávat následující rok od 1. září. Láhev už „oddychuje“ 5 hodin. Je to napínavé. Víno je skvostné, skončilo na druhém místě. Celou ochutnávkou jsem byl unešený, slinivka neobtěžovala a za své svědčí má poznámka: „Nejlepší ochutnávka v bílém“. Jen Šemíkova trochu uštěpačná poznámka „nikde jsem tam necítil petrolej“ mě uvrhne do tunelu, z něhož není východu. To nevadí, hlavně že...

Váš Vínomil Dorazil

Seznam vín
1) Riesling "S" klasse 2014, Weingut Schreieck, Pfalz
2) RIESLING LES HOSPICES 2011, Domaine Neumeyer, Alasasko
3) RIESLING LES HOSPICES 2010, Domaine Neumeyer, Alasasko
4) RIESLING LES HOSPICES 2009, Domaine Neumeyer, Alasasko
5) RIESLING kabinett Oestrich-Doosberg 2008, Weingut Kunz, Rheingau
6) RIESLING GOLDATZEL spätlese 2011, Weingut Klein, Rheingau
7) RIESLING ALTE REBEN 2007, Weingut Kunz, Rheingau
8) RIESLING STEINMORGEN spätlese 2006, Weingut Kunz, Rheingau
9) RIESLING-Grosses Gewächs Hipping 2014, Weingut Guntrum, Rheinhessen
10) RIESLING-Erstes Gewächs St.Nicolaus 2004, Weingut Kunz, Rheingau