ŠÍŘE SYRAHU

Ochutnávka Syrahu – Francie, Austrálie, Jihoafrická republika ze dne 25. 2. 2016

Zraje jako víno. To by se dalo říci o Leonardu diCapriovi, který teď konečně po šesti nominacích získal Oscara. Vím, o čem mluvím. Hovořil jsem s ním na filmovém festivalu v Karlových Varech, když mu bylo necelých devatenáct let. Pamatuji si, že tam byl s maminkou a jedním kamarádem, a nebyl zrovna středem pozornosti. Měl za sebou jeden celovečerní film „Co žere Gilberta Grapea“, kde si v osmnácti zahrál retardovaného chlapce. Hrál ho tak přesvědčivě, že byl nominován na Oscara za vedlejší roli (1993). Tenkrát mi jedna producentka, která ho ve Varech zastupovala, prozradila, že z tohoto mladíka bude jednou taková hvězda, jako byl toho času Tom Cruise. Když jsem film zhlédl (hlavní roli tam měl Johnny Depp), byl jsem Leonardovým výkonem doslova fascinovaný. Musel jsem té producentce dát za pravdu. Při rozhovoru jsem se pak rozverného Leonarda ptal, jestli je připravený na slávu a jestli si dokáže sám sebe představit jako idol žen. Smál se, říkal, že jsou důležitější věci, třeba studium na vysoké škole. Zůstal u herectví a za pár let byl slavný, bohatý a slečnami obletovaný. A zrál. Oproti Tomu Cruisovi se stal mým oblíbeným hercem.

Co to má společného se Syrahem? Nic. Snad jen to, že je to má oblíbená odrůda. Film „Revenant” (Zmrtvýchvstání) je o lovci kožešin, který se vyhrabe doslova z hrobu a nějakou dobu mu trvá, než se dostane do civilizace. Pokud je pravda, že odrůda Syrah vznikla kdysi před Kristem v Iránu, tak ji opravdu dlouho trvalo, než se „vyhrabala“ do civilizovaného údolí Rhôny. Ale to jsou jen spekulace – v roce 1999 genetická analýza ukázala, že jde o původní francouzskou odrůdu z jihovýchodu (kříženec odrůd Dureza  a bílého Mondeuse). Kolem této odrůdy a jejího původu se ale zrodilo vícero legend. Jeden ze zdrojů například říká, že v roce 1224 šlechtic Gaspard de Steinberg vracející se z křížových výprav přinesl Syrah z ostrova Kypru do města Tain ležícího na středním úseku řeky Rhôny. Až ve dvacátém století Syrah po světě expanduje. V roce 1931 Skot James Busby dovezl sazenice do Austrálie, kde zmutoval název na Shiraz. A tam se mu daří víc než dobře. Pak se rozšířil do Kalifornie, Chile (Aconcagua), Portugalska (Alentejo), Itálie (Puglia, Toskánsko) a jižní Afriky (především Stellenbosch). Mám se na co těšit. Syrah skýtá opravdu široké spektrum chutí.

Začínáme oblastí Languedoc, ve vzorku z vinařství La Provenquière je přítomno 80% Syrahu a 15 % Petitu Verdot. Na úvod je hezky sametové, přičemž mu nechybí kořeněné tóny, které má v „popisu práce“ právě Petit Verdot. Dále bychom tu měli cítit škálu vůní od fialek po jahody a maliny, ale mě více zaujme Ivan Tomek, jak vzpomíná na Syrah z Toskánska, kde se pěstuje pouze v oblasti Cortona.

I druhý vzorek je z Languedocu, tentokrát poznáváme rukopis věhlasného vinařství Chapoutier. Rodina Chapoutierů se usadila v údolí Rhôny už v roce 1808. Trvalo to osmdesát let (1879) než Polydor Chapoutier koupil své první vinice a začal pěstovat víno. Vinice se dědily po meči. Předposlední majitel Max Chapoutier vedl společnost od roku 1950 až do svého důchodu v roce 1977. Otcova odkazu se chopil jeho syn Michel Chapoutier. Také sídlí ve starém bílém domě v Tain l'Hermitage, který má základy z roku 1808. Bíle svítící dům na kopci Hermitage má ve svém „erbu“ rodinné motto „a Spera Fec“, což se dá přeložit jako „vytvořit naději.“ Michel si jakožto výrobce a zdatný obchodník s vínem osvojuje dvě slovesa – trpělivost a odvahu. Trpělivost ve vztahu k přírodě a troufalost či odvahu vinaře, který dobře pozoruje, dobře vybírá a jde vstříc tomu, co sama příroda nabízí. Michelovi opravdu nechybí troufalost a hrdost. Když americký prezident Barack Obama při jedné recepci nechal servírovat kalifornské šampaňské, Michel Chapoutier protestoval – v Kalifornii se přece šampaňské nevyrábí! Také jsem vyčetl, že vinařství si přisvojuje dvě podstatná jména – pokoru a ochotu. O tom svědčí i zjištění, že ochutnávky u něho můžete zažít i v neděli. Jeho ochotu dokládá i skutečnost, že lahve z Chapoutier používají od roku 1996 Braillovo písmo. Jeho vinice zrají biodynamickou cestou, protože fanatik vína Michel je přesvědčený, že pouze zdravá půda může dlouhodobě plodit kvalitní vína. Má až sto let staré vinice a neuvěřitelně malou výnosnost 8 – 20 litrů na hektar. Víno pochopitelně sklízí ručně, bobule odtrhává od štopek. Chapoutier je zastáncem "mono cépage" filozofie -- dává přednost vínům, která jsou vyrobena z jedné odrůdy. Má své vinice i v Austrálii.

Přesouváme se do jiného údolí, kde je břidlicové podloží. La Bila-Haut je též od Michela. Je více hebké, takže méně Syrahu (70%), a překvapuje, že není znát 14% alkoholu.

Při čtvrté sklence jdeme z Langedocu do jižní Rhôny k Rémejeanne, jež vlastní Remé Kleine. V roce 1840 odjela jeho rodina z Alsaska a zakoupila vinice v severní Africe. Šli za sluncem a nějaký čas se jim dařilo. Než nastalo jiné politické klima – generál de Gaulle rozhodl, že se kolonie budou vracet místním vládám a rodina Kleinů správně vytušila, že v této zemi jim už pšenka nepokvete, a tak vsadili na vinice v jižní Rhôně. Je tu 70% Syrahu a 5% Carignanu, je kvašeno karbonickou macerací. Je mladší, má ovocnější tóny a má i jiný styl. Je nesířené a lehce filtrované. Líbivé i bez podbízení. Možná bych jím začal, ale u tak širokého spektra ataků na chuťové pohárky je těžké stanovit pořadí.

Přesouváme se na východní břeh Rhôny k bratrům Longeovým z vinařství Fond Croze, kteří se jak známo nespokojí se svými hlubokými znalostmi, platí si i erudovaného enologa. Je to malé, zato osobité vinařství. Z páté sklenky na nás už znatelně dýchá vůně dřeva (500 až 600 litrové staré sudy). Syrah v celé své kráse! Ale pak zjišťuji, že je ho tam nejméně (50%) – rovnováha ovocnosti a živočišnosti. Kdosi trefně poznamená: „Má masitou dlouhou chuť.“ Podává se v restauracích s Michelinskou hvězdou a Rosťa s jizvou na čele vzpomene, jak nedávno jeden z nejlepších světových kuchařů Francouz Benoît Violier právě z „michelinských“ stresů spáchal ve 44 letech sebevraždu. Jídlo je oslava života, a přesto takových kuchařů bylo víc, kteří z Michelinských hvězd raději odešli do hvězdného nebe.

U šesté sklenky jsme stále v jižní Rhôně, na jihozápadě, kde se v hojné míře pěstuje Muškát. Utkávám se s více kyselinami, je to asi ještě nedozrálé, ale přesto je cítit nejvíc alkoholu (14,5%). Kyselost působí i na ostatní. Janík: „Někdo to dolil citronovým džusem.“ Ludva pokyvuje hlavou, čekáme, jak kyselost oslovila jeho, ale on jen sebeironicky prohodí: „Mám děravé zuby, takže se mi chuť občas ztrácí.“ Náš přítel Dan opět zavzpomíná na svůj tříhodinový oběd a maďarský Cabernet Savignon. Uvědomuji si, že jsem maďarské víno nepil tak dvacet let. Maďar Lázslo mě ujišťuje, že maďarská vína jsou teď boží. Tříhodinový oběd se stal u Dana zřejmě milou tradicí. Včera jsem s ním po telefonu mluvil a hádejte, odkud mi volal a co při tom dělal.

Končíme putování po jížní Rhôně a přesouváme se na sever. Z osmé sklenky přijímáme už stoprocentní Syrah, který uzrával v sudech o objemu 200 litrů. Ludva v něm necítí třísloviny, dokonce mu připadá takové ženské. Kdosi opravdu prohodí“ „dámský Syrah“. Ale víme, jak jsou takové hlášky u vína nakažlivé. I v takové společnosti se projevuje stádnost – nakažlivost vyslovených myšlenek je neskonalá – z uvařených moudrostí stoupá pára, která se nezadržitelně šíří do „nozder“ okolních mozků. Já tu cítím a ctím čistou syrahovou myšlenku. Je tu i hřejivost blízká jihu. Ivan Tomek vzpomene na znalce vína jménem Galileo Galilei. Hvězdopravec o svém oblíbeném moku řekl: „Voda snoubená se slunečním svitem.“

U osmého vzorku nám Ivan Tomek popisuje severní Rhônu: „Sto kilometrů žádná vinice, pak jaderná elektrárna a pak vinice.“ Vinařství Michel Tardieu léta dělá ve dvojici a léta hrozny skupovali od jiných vinařů a zhodnocovali je po svém. Po čase pochopili, že vlastní vinice jsou vlastní vinice, takže část pochází z jejich úrody a část stále odkupují. A pro vinaře je čest jim víno dodávat. U tohoto vzorku jsme poskočili několik tříd nahoru. Stoprocentní Syrah v plné síle – živočišný, výraznější třísla, žádná uhlazenost a přesto elegantní.

V předposlední sklence se kochám nádhernou barvou, také stoprocentní Shiraz, tentokráte z Jihoafrické republiky. Radovan Krejčíř se tam definitivně dozvěděl, že jej neochutná 37 let. A že si rád vína dopřával. Viděl jsem jeho vinný sklep. Měl jej v jeho „bunkru“ v Černošicích. To byl ještě celkem normální sígr (i když ten žralok v akvariu...) a byla s ním i s jeho kamarády docela legrace. Trochu mě mrazí, když to píšu...
Karl Schulz byl v roce 2005 vinařem roku. V chuti zaznamenávám pepřové tóny a mám u něho poznámku „kultivované“. Zaznamenávám i vyšší alkohol (15%), ale ne v chuti jako spíše v „hlavě“.

Poslední stoprocentní Shiraz je z Austrálie. Předešlý majitel John Curnow zbohatnul na Coca-Cole a pak si jako správný zbohatlík pořídil vinice. V roce 2009 ho to přestalo bavit a prodal je Hermannovi Thummovi. John teď s milovanými rolexkami na rukou cestuje s manželkou po světě. Noblesní život a nyní noblesní víno v nádherném barevném provedení. Živočišné, jeho kořeněná chuť vybízí dát si k tomu steak. Vybavují se mi Danovy tříhodinové obědy. Třeba mě někdy pozve. Tři hodiny jsem ještě nikdy neobědval, konstatuji a smutně zírám na mikrovlnku, do které dám za chvíli nějakou chlazenou hotovku.
Hotovky si asi Leonardo nedává.
Syrah... Rád to slovo vyslovuji. Zní tajemně až mysticky...
Váš Vínomil Dorazil

Program degustace:
1) Cuvée Shyrus, 2011 jižní Rhôna,   vinařství Domaine Fond Croze,
97 % Syrah,  3 % Viognier    

2) L´Esquerda 2009   Languedoc, vinařství Chapoutier
70 % Syrah, 15 %  - Grenache a Carignan
3) Chevrefeuilles 2014  jižní Rhôna (západní břeh) vinařství Rémejeanne,
70 % Syrah, 10 % Grenache, Mourvèdre, 5 % Carignan, Marselan
4) Cuvée Romanaise 2012  jižní Rhôna vinařství Domaine Fond Croze,
50 % Syrah, 50 %  Grenache
5) Dom Venitia  2012 jižní Rhôna Beaumes de Venise, vinařství Rhônéa
55 % Syrah, Grenache, Cinsault, Mourvèdre
6) Le Capiteux. 2012 Languedoc,   vinařství La Provenquière
85 % Syrah, 15 % Petit Verdot  
7) La Bila-Haut 2010  Languedoc, vinařství Chapoutier
55 % Syrah, 20-25 %  - Grenache a Carignan
8) Crozes-Hermitage Vieilles Vignes, 2007,  severní Rhôna, vinařství Michel Tardieu
100 % Syrah
9) Hartenberg Shiraz, JAR, 2009 vinařství Stellenbosch  
100 % Syrah
10) Shiraz Pappy’s Paddock 2003, Austrálie, Winery 1847,
100 % Syrah