VÍNO VERSUS MARS

Ochutnávka Châteauneuf-du-Pape z 3. 12. 2015

Včera můj napůl americký syn Oliver oslavoval dvanácté narozeniny v neútulném running sushi baru, který byl v přízemí obludné budovy na Praze 4. Horší místo na rozkrojení narozeninového dortu si ani nedokážu představit. Být šíleným islamistou, dám tam bombu. Oliver pak doma ve svém pokoji usedl za svůj počítač, play station a reprobedny, nasadil si obrovská sluchátka, rozbaloval si mikrofon, který jsem mu „rád“ koupil, a se stejně starou kamarádkou si zasvěceně povídali o šílených youtuberech vydělávajících milióny dolarů, zatímco na obrazovce běžel videoklip, kde cosi kuňkal (zpíval) idol nezletilých slečen Justin Bieber, samozřejmě polonahý. Když jsem se pokoušel pubescentů na něco zeptat, oba na sebe házeli pohledy, které jsme také dělaly, když nám dospěláci připadali trapní a zaostalí. Tenkrát však náš život nebyl od světa našich rodičů tak drasticky odlišný. Synáček seděl za malým nahrávacím studiem a byl v očividně jiném světě, než je ten skutečný. I když kdo ví, jaký svět je a jaký bude. S ne zrovna nadějnými pocity jsem odešel do kuchyně a při sklence červeného si povídal s bývalou manželkou. V duchu jsem byl ale jinde. Na Marsu. Tam se chce část výkvětu téhle generace jednou dostat. Co na tom, že by takový let přežili jen jedinci, kteří by vyrostli v černobylském reaktoru; co na tom, že by kvůli gravitaci museli na lodi vytvořit umělé magnetické pole a že dlouhý pobyt ve stavu beztíže by způsoboval drastické odplavování vápníků; co na tom, že dle zákonů nebeské mechaniky by takový let trval 630 dnů a voda by na „palubě“ vydržela maximálně na rok; co na tom, že cesta na planetu, kterou Římané pojmenovali po bohu války, by měla pouze jednosměrnou letenku… Našlo se 202 000 lidí, kteří by o tenhle nesmysl stáli. Asi žijí v podobně virtuálním světě, do kterého se noří můj syn, aniž bych s tím mohl něco dělat. Byla by to přece fantastická reality show – pobyt kolonistů v marťanských „vilách“ by byl nepřetržitě přenášen na Zem. Velmi chytře vymyšlené, jak si namastit kapsy. Dnes ani nic jiného už nemá smysl, že? „Může to být vaše mise!“ tvrdí reklamní slogan společnosti Mars One, čemuž uvěřila i Češka Lucie Ferstová, která se dostala mezi sto „nejlepších“.

Moje mise je naštěstí jiná, a tak se nořím do 12. století do malé, zato nejznámější francouzské vesničky Châteauneuf du Pape. Ta žije výhradně historií, radní jsou tu vůči „budoucnosti“ dokonce tak obezřetní, že v r. 1954 vydali oficiální vyhlášku, kde se zakazuje přelétávání, přistávání a startování aeronautických přístrojů nazývaných „létající talíře“ na území Châteauneuf-du-Pape, ať by byly jakékoliv národnosti. Takže kdyby si to budoucí „Marťané“ rozmysleli a chtěli se vrátit na Zem, tady budou mít utrum.

Zatímco budu popíjet jednotlivé odrůdy, budu vám raději vyprávět o té historii než o přítomnosti. Minulost a budoucnost… „To jsou dva stavy světa, které existují, protože přítomnost neexistuje. V tuhle chvíli, kdy říkám tuto větu, už je to minulost,“ řekla mi před týdnem spisovatelka Ludmila Vaňková, která se ve svých románech zabývá zejména dobou Přemyslovců až po Lucemburky. Ta vína byla prostě úžasná, na to jsme ale už u Ivana Tomka zvyklí. Z mého rukopisu je patrné, že měla i vysoké procento alkoholu (13,5 – 16,5%, minimum stanovené regulemi AOC je 12,5%.) Jen pro ukázku pár mých vět: Pijeme to strašně rychle, což je škoda kvůli meditaci, kterou by si zasloužilo. To by se dalo pít už bez kamarádů (Cuvée David et Goliath, AOC CHTNF Domaine Fontavin). Při dalším vzorku čtu: Čím víc ho piju, tím víc střízlivím. To jsem před dvaceti lety zažil s Karlem Gottem, kdy jsme u něho po týdnu na lodi vypili lahev pětadvacetileté whisky (La Crau de ma Mère, AOC CHTNF Domaine Mayard). U osmého vzorku se mi podaří rozlousknout: Nevtírá se mi do duše tolik Grenache. Jediné, které nebylo postižené révokazem. Mohou za to staré vinice – 60 metrů. Jakou výhodu mají staré kořeny? Jakou výhodu může mít starý milenec? Dámy bezradně krčí rameny. A jedna z mých posledních vět: Takovou nádhernou živočišnost jsem ještě nezažil. Jsou tam znát ty staré vinice. Kdybych si měl dát pár pohárů před smrtí, tak jeden bych naplnil tímto. Tohle víno mi „dámu s kosou“ doslova vábí… (Cuvée Impériale AOC CHTNF, Domaine Usseglio et fils).

Zpět k historii. Vinařské techniky byly známé už starým Galům, ale více je rozvinuli Římané. Prvními skutečnými francouzskými vinaři byli mniši. Podle dochovaných pramenů zasadil Geoffrey, biskup z Avignonu, v roce 1157 vinnou révu a osobně řídil vinařství v samotném Châteauneuf. Ve 13. století měla vesnice Châteauneuf už tisíc obyvatel a žila z obchodu s vínem, které pěstovala na 300 hektarech vinic. V r. 1308 přemístil papež Klement V., bývalý arcibiskup v Bordeaux, svoje sídlo z Vatikánu do Avignonu. O Klementovi a dalších papežích z Avignonu se říká, že byli velkými milovníky vína z Burgundska. V té době vinařství v oblasti kolem Avignonu prakticky neexistovalo. Jen severně od Avignonu biskupové pěstovali víno pro svoji vlastní potřebu. Jan XXII., který se stal papežem po Klementovi V., si tato vína oblíbil a už v jeho době se začala používat značka "Vin du Pape" (Papežovo víno), jakožto předzvěst dnešního systému apelací. Později byl tento pojem přiřazen k Châteauneuf-du-Pape. Jan XXII. nechal postavit v Châteauneuf-du-Pape hrad, jeho torzo vévodí vesničce dodnes. Ruiny hradu nemají na svědomí horliví revolucionáři z Francouzské revoluce, ale nacisté, kteří si ze zámku udělali svůj cvičný terč.

V 16. století si vína z Châteauneuf získala výbornou pověst. I Nostradamus ve své knize o historii Provensálska o Châteauneuf uvádí, že toto skvělé víno bylo dováženo až do Říma. V 18. století se s víny z této oblasti začalo obchodovat pod označením „vin d'Avignon“. Okolo roku 1800 vinná réva rostla na 325 hektarech, které ročně daly hrozny pro 11 000 hektolitrů vína. Na konci 18. století si mohli vinaři dovolit prodávat víno za cenu o celou třetinu vyšší, než byla maximální cena pro jiná vína z údolí Rhôny, a víno se vyváželo už do celého světa (Itálie, Německo, Anglie, Boston, Filadelfie). V 70. letech 19. století i tuto oblast zasáhla epidemie révokazu, která zdecimovala většinu francouzských vinařských oblastí. Začátkem 20. století bylo místní víno prodáváno pouze do Burgundska, kde ho kvůli jeho síle přimíchávali do svého vína. Zlom přišel s 1. světovou válkou. Krátce po ní v r. 1923 byla vyhlášena apelace Châteauneuf-du-Pape, aby ochránila místní víno před plagiátorstvím. Tato první AOC, kterou inicioval Baron Pierre le Roy z Chateau Fortia, omezovala počet odrůd na deset. V roce 1936 byl seznam odrůd rozšířen na třináct a v roce 2009 na dnešních osmnáct odrůd. Povolené jsou tyto červené odrůdy: Cinsault, Counoise, Grenache Noir, Mourvedre, Muscardin, Piquepoul Noir, Syrah, Terret Noir a Vaccarese; a bílé odrůdy: Bourboulenc, Clairette Blanche, Clairette Rose, Grenache Blanc, Grenache Gris, Picardan, Piquepoul Blanc, Piquepoul Gris a Roussanne. Procenta pro jednotlivé odrůdy nejsou daná. Obecně ale můžeme uvést, že většinu ve výsledné směsi mívá Grenache. Protože je odrůda Grenache náchylná na oxidaci při styku s pórovitým povrchem dubových sudů, víno zraje v betonových nádržích. Ostatní odrůdy zrají v obrovských starých sudech, takzvaných foudres, kde nemohou získat charakter typický pro vína zrající v malých dubových sudech. A je třeba říct, že ideálnější podmínky si pro víno ani nelze představit: oblast má 230 slunečných dnů a 150 dnů v ní vane mistrál, který je spolehlivou ochranou proti plísním.

Spolehlivou ochranu proti dnešním myšlenkovým „bakteriím“ nemáme. Stále víc mladých mozků bude na úkor zdraví okouzleno přechytrými počítači a vymýšlením vymožeností, které naše životy (kromě vědců) směřují ke scestí než ke štěstí. Jak přemýšlí ta mladá Češka toužící po jednosměrné letence na Mars?: „Jednosměrnost mise mi připadá jako malá cena za to, že tam poletíme objevovat, budovat a posouvat hranice.“ Kdyby chudák holka tušila, že nepromyšlené posouvání hranic je jedním z velkých omylů „pokrokového“ myšlení. Z historie víme, že se tím hlavně přenášely nemoci a ničila se autenticita dané oblasti. Mozek celé operace Mars One se jmenuje Elon Musk. Bylo to takové podivné dítě, které si s nikým moc nerozumělo, bylo šikanované, a tak využilo svého geniálního mozku k „protiútoku“. Dnes je to velmi schopný byznysmen posedlý raketami, ale již méně schopný vizionář, ačkoliv ho všichni za něj mají. „Dříve či později musíme expandovat za naši malou modrou kouli. Jinak vyhyneme.“ Ostatně i takový Stephen Hawking si myslí, že v příštím tisíciletí budeme muset kolonizovat vesmír, abychom přežili, ale jeho úvaha má spíše matematický základ než filosofický. Kdyby si Musk dal občas pár lahví Châteauneuf-du-Pape, časem by pochopil, že člověk patří jenom na Zem, stejně jako jenom sem patří réva vinná. Země má jen dvě „hvězdy“, ke kterým se vším všudy patří – Slunce a Měsíc. Slunce nám dalo fotosyntézu, možnost vidět, a měsíc „komunikuje“ s hladinou životodárného moře, ze kterého vzešel život. Mars nám je a bude cizí. Nedá nám ani možnost dál myslet. Pokud tohle všechno člověk nepochopí, je oproti jiným živočišným druhům nepoučitelný a půjde prostě „do háje“. A ne na Mars, kde bych nemohl napsat, že…

Váš Vínomil Dorazil

Seznam degustoných vín:

1) Châteauneuf du Pape, AOC CHTNF, Cave de Cairanne
Châteauneuf du Pape ze 40letých vinic. 70 % Grenache, 20 % Syrah a 10 % Cinsault.
2) Châteauneuf du Pape, AOC CHTNF Domaine Arnesque 2013
Víno z 50 letých vinic v oblasti Arnesque, 80 %  Grenache, po 10 % Syrah a Mourvèdre.
3) Roque Colombe, Vignerons de Caractere 2011
Ručně sklízené, zraje rok a půl ve starých sudech. 60 % Grenache, cca 20 % Syrah a Mourvèdre
4) Cuvée Tradition, AOC CHTNF Domaine Usseglio et fils 2013
80 % Grenache, zbytek tvoří Syrah, Mourvèdre, Cinsault a Counoise. Nefiltrované víno z 50 letých vinic, ručně sklízené. 90-92 body R Parker
5) Cuvée Prestige, AOC CHTNF Domaine Royer 2011
Ruční sběr z nejlepší vinic, 0 % Gremache, po 5 % Syrah a Mourvèdre
6) Cuvée David et Goliath, AOC CHTNF Domaine Fontavin  2011
95 % Grenache., 5 % Syrahu, vyrábí se jen v nejlepších letech R.Parker - 92 bodů
7) La Crau de ma Mère, AOC CHTNF Domaine Mayard 2012
 65 % Grenache z 80 letých vinic, 15 % Syrahu a 20 % Mourvèdre. R. Parker - 94 bodů
8) La Part des Anges AOC CHTNF Domaine Usseglio et fils
Víno ze 70 % Mourvèdru, 20 % Grenache a 10 % Syrahu, produkce je jen 200 kartonů. R. Parker – 94 bodů
9) Cuvée Impériale AOC CHTNF, Domaine Usseglio et fils
90 % Grenache., zbytek je směs Syrahu, Vaccarèse a Counoise, nefiltrované, 18 měsíců v sudech. R. Parker – 94 bodů
10) Bílé Crau de ma Mère, AOC CHTNF Domaine Mayard
30 % Grenache blanc, 30 % Clairette, 30 % Bouboulenc, 8 % Roussanne, 2 % Picpoul. Dvě malé 40 leté vinice v oblasti Montpertuis,  třetina zraje v sudech